V překladu: Přetučnění mýdla. Co to je a proč na něj dbáme.

Protože mýdlo má především mýt, ale nemusí přitom pokožce vzít všechno, co mu přijde pod ruku.

Mýdlo funguje díky molekulám, které mají jednu část přitahovanou vodou a druhou tuky. Díky tomu dokáže uvolnit mastnotu a nečistoty z pokožky a umožnit jejich opláchnutí vodou. To je jeho práce a dělá ji velmi dobře.

Při mytí ale nerozlišuje mezi mastnotou, kterou chceme z rukou odstranit, a lipidy na povrchu pokožky, které tam máme docela rádi.

Právě proto u receptury nehledáme co nejvyšší čisticí sílu. Hledáme rovnováhu mezi tím, aby mýdlo dobře mylo, příjemně pěnilo, mělo správnou tvrdost a zároveň pokožku zbytečně neodmašťovalo.

A jedním z nástrojů, jak tuto rovnováhu ovlivnit, je přetučnění.

Protože oleje nejsou jen různé názvy na lahvích.

Každý tuk má své charakteristické zastoupení mastných kyselin a právě ty výrazně ovlivňují vlastnosti hotového mýdla. Kokosový olej vytváří jiné mýdlo než olivový, bambucké máslo se chová jinak než ricinový olej a receptura postavená na jednom typu tuků potřebuje jinou rovnováhu než receptura postavená na jiném.

Proto se při tvorbě receptury nedíváme jen na výsledné procento přetučnění. Sledujeme celou skladbu olejů a másel, jejich saponifikační hodnoty, profil mastných kyselin i to, jaké vlastnosti od konkrétního mýdla očekáváme.

Jiné požadavky máme na jemné tělové mýdlo, jiné může mít mýdlo určené především na ruce a úplně jinou logiku má například mýdlo na úklid.

Mýdlová kalkulačka umí počítat velmi dobře, ale neví, jaké mýdlo chceme vyrobit. To zůstává na nás.

Když se při domácí výrobě mýdla ponoříte do receptur trochu hlouběji, pravděpodobně narazíte i na výraz lye discount, tedy snížení množství hydroxidu.

Přetučnění a lye discount se v praxi často používají skoro jako dvě strany téže mince. Místo toho, abychom řekli, že jsme přidali víc tuku, můžeme říct, že jsme použili méně hydroxidu, než by bylo potřeba k teoretickému zmýdelnění všech tuků.

Druhý způsob je při výrobě přesnější, protože popisuje to, co se při výpočtu skutečně děje. Pokud výpočet říká, že k úplnému zmýdelnění receptury potřebujeme určité množství NaOH, a nastavíme 5% lye discount, použijeme přibližně o 5 % méně hydroxidu. V receptuře tak zůstane rezerva tukové složky, která se nezmýdelní.

Zní to méně romanticky než „výživné oleje navíc“, ale chemie má občas tu nepříjemnou vlastnost, že pokazí pěkný marketing.

Tady se dostáváme k části, která bývá překvapením i pro lidi, kteří si mýdlo doma vyrábějí. U klasického procesu výroby mýdla za studena není správné představovat si recepturu tak, že kokosový olej se poslušně zmýdelní, olivový chvíli počká a drahé bambucké máslo zůstane nedotčené, protože jsme si ho vybrali jako svůj „superfat“.

Saponifikace je chemická reakce probíhající v celé směsi. Výsledná nezmýdelněná tuková frakce proto nemusí přesně odpovídat jednomu konkrétnímu oleji, který jsme si na papíře označili jako přetučňující.

I proto jsme opatrní u tvrzení typu „mýdlo obsahuje 5 % nezmýdelněného bambuckého másla“, pokud to nedokážeme analyticky doložit nebo pokud výrobní postup takovou kontrolu skutečně neumožňuje.

Můžeme vědět, co jsme do receptury vložili, ale o tom, co přesně se během reakce stane, rozhoduje chemie. A ta marketingové texty nečte.

Tyto dvě věci se u ručně vyráběných mýdel někdy pletou, ale jde o dva rozdílné pojmy.

Glycerin vzniká přirozeně během saponifikace. Při tradiční výrobě mýdla zůstává v mýdlové hmotě a je součástí hotového výrobku, jak jsme psali v článku Co je mýdlo a z čeho se vyrábí.

Přetučnění představuje tukovou složku, která se během saponifikace nepřeměnila na mýdlo.

Obojí tedy může být v ručně vyráběném mýdle přítomné současně, ale každé se tam dostalo úplně jinou cestou.

Přetučnění má ještě jeden praktický význam. Ve správně sestavené receptuře vytváří rezervu vůči přebytku hydroxidu.

Při výrobě ale rozhodně neslouží jako omluva pro nepřesné vážení.

Množství hydroxidu se počítá podle konkrétních olejů a jejich saponifikačních hodnot a suroviny vážíme přesně. Přetučnění je předem navržená součást receptury, ne pojistka typu „trochu sem, trochu tam a ono to nějak vyjde“. U hydroxidu je „nějak“ jednotka, kterou v mýdlárně nepoužíváme.

Přesně tolik, kolik dává smysl u jeho receptury, a u každé receptury je to jiné číslo. A to je možná nejdůležitější věc, kterou si z přetučnění můžete odnést. Dobré mýdlo nevzniká tím, že maximalizujeme jednu hodnotu. Je výsledkem rovnováhy mezi použitými oleji a másly, množstvím hydroxidu, vodou, tvrdostí, pěnivostí, čisticí schopností, přetučněním a nakonec i časem, který mu dopřejeme na zrání.

Přetučnění je jen malé číslo v receptuře. Na pocitu z hotového mýdla se ale podílí víc, než by se podle těch pár procent mohlo zdát.

A právě proto ho neodhadujeme od oka, ale u každé receptury ho záměrně počítáme. U mýdla totiž nezáleží jen na tom, co do něj dáme, ale i na tom, co z toho necháme stát se mýdlem.

Mydlit se je lidské. Počítat při tom je naše práce.

Prohlédnout mýdla.