HYDROLÁT – SMIL

Smil zní jako slovo z herbáře, který už dlouho nikdo neotevřel. Ve Středomoří mu přitom říkají immortelle, nesmrtelník — drobné zlaté květy, které si barvu drží i po odkvětu. Hydrolát ze smilu je květová voda, která zůstává po destilaci jeho silice: jemné pleťové a tělové tonikum, které unavenou a citlivou pleť osvěží, zklidní a oživí její vzhled.

Hydrolát z nesmrtelníku, bez velkých řečí

V přírodní kosmetice patří smil k tichým hvězdám. Ne proto, že by dělal zázraky — ty nedělá žádná rostlina — ale proto, že jeho voda pracuje nenápadně: střik po čištění pleti, střik na místa, která potřebují probudit, střik do vzduchu. Hydrolát nese složky rostliny v mírné, ve vodě rozpuštěné koncentraci, takže se používá tak, jak je — rovnou z rozprašovače.

Zmírňuje pocit zčervenání a unavené pokožce vrací svěžest — ne přes velké sliby, ale přes obyčejné pravidelné stříkání. Rozprašovač je v tomto směru spravedlivý nástroj: dávkuje po troškách a vydrží.

Proč o smilu slyšíte méně než o růži? Růže má za sebou staletí poezie a parfumerie, smil jen suché zlaté květy, které šustí jako sláma — odtud jeho slovenské jméno slamiha. My máme pro tišší suroviny slabost: kdo nemusí křičet, obvykle má co říct.

Křehkou kresbu větviček smilu s drobnými květy najdete na bílé etiketě; tmavé sklo stomililitrové lahvičky zase drží světlo venku. Nejsvěžejší zůstane v temnu a chladu. Nic víc k tomu není třeba.

O tom, co která surovina v našich recepturách dělá, píšeme v encyklopedii ingrediencí. Koncentrovanou podobu rostlinných vůní pak najdete mezi esenciálními oleji a další květové vody mezi hydroláty.